Od roku 2015
Skauti – 2. oddíl
2017/18
Draci sice dospěli do roverského věku, ale k velkému prospěchu našeho oddílu zůstali s námi. Někteří z nich se stali patrony mladších družin, tedy vlastně mladšími vedoucími, kteří podpořili nové rádce při přípravě a vedení schůzek.
V září strávila oddílová rada víkend ve Zboží přípravou činnosti pro skautský rok a praktickou přípravou rádců na vedení schůzek.
V říjnu jsme se vypravili do Doks. V nádherném počasí jsme prošli podzimně zbarvenou přírodou na Bezděz. Pod Bezdězem jsme na plynových vařičích vařili krupicovou kaši. No, spíš beton. Spali jsme v klubovně dokských skautů. Na nástěnkách tam měli spoustu fotek z tábora na krásném místě. Zjistili jsme od Berdy, vedoucího střediska, že je to Měsíční louka u Holan, že je jejich a že nám ji mohou půjčit. Sláva, získali jsme tábořiště pro tento rok.
Listopadová výprava směřovala do Hořic. Spali jsme v klubovně tamních skautů. Zima byla na trase do Miletína i v klubovně. Nějak jsme neuměli zacházet s kamny.
Prosincovou výpravu jsme uskutečnili společně se skautkami do Liběchova. Spali jsme na krásném internátu zahradnického učiliště. Draci hráli divadlo, o kterém jsme pak diskutovali. Díky skautkám nás bylo dost, abychom si mohli v lese zahrát velkou tankovou bitvu. Prošli jsme krajinou pískovcových skal a soch Václava Levého, vylezli pro jmelí, ozdobili stromeček, rozdali dárky, zpívali koledy.
Lednové výpravy byly družinové do Zboží. Zlatí hadi si s sebou vzali jehly a nitě, protože právě dostali nášivky s družinovými znaky a chtěli je mít co nejřív na krojích.
V únoru byla půldenní výprava pro zájemce o paleontologii. Na haldách po těžbě uhlí v Otvovicích u Kralup jsme hledali zkamenělé rostliny z období karbonu (prvohory). Byli jsme úspěšní.
Na březnovou výpravu jsme jeli do Mnichova Hradiště a jeho okolí. Spali jsme v klubovně tamního skautského střediska. Vzali jsme s sebou Patrikova vlčata. Kluci pro ně připravili závod jako nácvik na závod vlčat a světlušek 2018. V noci z pátku na sobotu napadl sníh, takže závod byl velmi náročný.
Jeden dubnový víkend jsme se věnovali klubovně. Potřebuje to, je ve starém domě. Opravili jsme krytinu nad dílnou, odstranili poškozený podhled v dílně, omítli špalety oken v šatně, vyrobili polici na záchodě a opravili rozvrzané židle a stoly.
V dubnu proběhl závod vlčat a světlušek v Zápech. Při něm byla připravena i velká hra pro skauty a R+R motivovaná příběhem z první republiky. První republiku jsme si připomínali i na společné schůzce se skautkami v týdnu před akcí v Zápech. Někdo přišel v dobovém oblečení, zkusili jsme zazpívat nějaké písničky a pustili si kus filmu Hej rup. Akce v Zápech začínala průvodem, na obecní zahradě pak probíhaly různé workshopy.
V květnu jsme stanovali na pozemku u klubovny Turnovských skautů. V sobotu jsme si půjčili koloběžky na Žluté plovárně v Malé skále a projeli okruh Českým rájem. Zastavili jsme se v Dlaskově statku. Chyba v navigaci způsobila, že jsme se s koloběžkami vyškrábali na Besednické skály. Odměnou za námahu nám byl krásný dlouhý sjezd až k hladině Jizery. V neděli jsme pěšky s plnou bagáží prošli z Turnova přes hrad Valdštejn do Sedmihorek.
V červnu jsme uspořádali puťák s cílem navštívit místo u Bratřic, kde tábořil 2. oddíl skautů v roce 1947. Tehdy byl zástupcem vedoucího tábora nyní devětaosmdesátiletý Jarda Kozel. Radili jsme se s ním, kde tábořiště hledat. Nelenil, sedl do auta a jel se na místo podívat. Dokonce v Bratřicích nalezl dvaadevadesátiletého pána, který si pamatoval, že k nim naši skauti chodili na rybíz a on za našimi skauty k táboráku. V Bratřicích ještě stihl do něčeho nabourat a poškodit si blatník. Část louky, kde tábořili, pohltil les a místo během let obsadili chataři. Kopie Jardových fotek z roku 1947 jsme doplnili do našeho archívu. První noc puťáku jsme přečkali na úpatí Blaníku, druhou v lese u rybníka blízko místa, kde byl tábor v roce 1947. Obě noci jsme slyšeli dunění hromu, oblohu osvětlovaly blesky, ale na naší trase ani kapka. Zbytek republiky zmokl. Prošli jsme z Louňovic, přes úbočí Blaníku, Načeradec, Lukavec, úbočí Stražiště, Bratřice do Pacova. Cestou jsme se přejedli třešní.
Během roku nám tajemný alchymista různými způsoby předával své zprávy s úkoly, které bylo třeba splnit, mimo jiné si vyrobit hůl, vyrobit sýr nebo natočit film podle komixu Jaroslava Foglara. Za splněné úkoly a za umístění v různých soutěžích družiny získávaly diamanty. Při závěrečné schůzce na různých stanovištích s úkoly získaly družiny informace o poloze magického místa. Informace o tom, jak má proběhnout magický obřad dokoupily za své diamanty. Magické místo bylo v Klíčku, po provedení alchymistou požadovaného obřadu jsme si u ohně opekli buřty.
Společný střediskový tábor proběhl (naší zásluhou – viz výprava do Doks) na Měsíční louce u Holan. Před tím bylo třeba převézt naše vybavení z Chotěboře. Byl toho plný kamion, větší u nás už neexistují. Pobrali jsme všechno, takže jsme po mnoha letech definitivně opustili Chotěboř, kde mezitím nový majitel zahájil rekonstrukci stodoly pro potřeby jakési lesní školky. Doksští nám půjčili stojící tábor s kuchyní a jídelnou. Nás ale bylo tolik, že jsme z našeho materiálu postavili ještě jeden stejně velký tábor a další kuchyň a jídelnu. Postavili jsme i naše 2 tee-pee. To menší a starší děvčata před tím intenzivně zašívala. Byla to sysyfovská práce, stará plachta se trhala dál. K tomu ještě při větru toto tee-pee spadlo. Po zkušenostech z minulého roku jsme v programu měli množství workshopů, ze kterých si táborníci mohli vybírat dle svého zájmu, mimo jiné šifrování, výrobu turbánků, mineralogické výpravy, focení dírkovou komorou a zpracování fotek v temné komoře (byla postavena z OSB desek na Lubošově přívěsném vozíku). V programu byly také velké hry, největší peckou byla hra, kterou Hanička připravila podle románu George Orwella 1984. Tato hra zahájila puťák na Helfenburk u Úštěka. Novinkou tábora byly duchovní chvilky, které probíhaly po každém ranním nástupu. Klárka nás na nich vedla k zamyšlení nad významnými citáty. Po táboře jsme naše vybavení převezli do haly u atletického stadionu ve Staré Boleslavi, kde nám sportovci poskytli azyl. Bez pomoci několika obětavých rodičů a jejich přátel by se převoz nepodařilo uskutečnit. Tyče od tee-pee nám v krovu stodoly uschoval majitel penzionu v obci Loubí nedaleko tábořiště.
Stovkařem (jako že 100 %) roku 2017/18 byl u oddílového ohně vyhlášen Metoděj (ZH). Od chvíle kdy přišel do oddílu, nechyběl na žádné schůzce ani výpravě. K tomuto ohni jsme pozvali vlčata, která projevila zájem stát se členy našeho oddílu. Vznikly tak dvě nové družiny, do funkcí rádců se přihlásili Kvéčko a Filip S. pro jednu družinu a Štěpán a Láďa pro druhou družinu. Patrony těchto družin se stali Vojta a Tomáš T. Štěpána u Zlatých hadů vystřídal ve funkci rádce Vašek, podrádcem se stal Petr. Rádcem Modrých hadů zůstal Matyáš, do funkcí podrádců se přihlásili a družinou byli zvoleni Filip S. a Čenda.
2016/17
V jednom ze zářijových víkendů se oddílová rada ubytovala ve stodole v Chotěboři, aby připravila plán činnosti na celý rok. Podařilo se do plánu rozepsat úkoly ze Skautské stezky, kterou jsme si upravili a sami vydali pro potřeby staroboleslavských skautů a skautek. Ke konci roku nastaly změny v oddílové radě. Miloš s Tomášem neměli na činnost s oddílem čas. Oddílovým rádcem se tedy stal Vojta, i když zároveň byl rádcem Zlatých hadů. Rádcem Modrých hadů byl Erik.
V období 2016/17 se uskutečnilo 10 víkendových výprav, z nich dvě byly družinové, ostatní oddílové.
Na říjen jsme plánovali družinové výpravy do Náchoda. Modří hadi nakonec odpadli, takže se uskutečnila pouze výprava Zlatých hadů, k nim se připojili Draci a jeden Modrý had. Prolezli jsme pevnost Březinka a ještě jednu nad ní, několik dalších jsme prohlíželi zvenku. Spali jsme v klubovně Náchodských skautů. V listopadu jsme se ubytovali v klubovně jednoho z děčínských středisek a vyrazili na Děčínský sněžník. Tato stolová hora byla věrná svému jménu. Od určité výšky byla opravdu zasněžená. V prosinci jsme spolu s Radkovými vlčaty jeli na jednu noc do Košátek. Zazpívali jsme si koledy, upekli Tadeášovy špízy a rozdali si dárky.
Lednové výpravy do Zboží na Lubošovu chalupu byly družinové. Plavali jsme v bazénu a bruslili na zimním stadionu. Obě družiny se věnovaly zdravovědě, připravovaly se tak na Svojsíkův závod. Obě družiny si užily sníh. Zlatí hadi si na něj vyrobili sněžnice. Napadl prašan a asi jsme měli řídký výplet. Prostě nefungovaly. V únoru se někteří zúčastnili akce Přechod Brd. Před tím na schůzkách vyráběli brděnky – upomínkové lístečky, které si s jinými účastníky vyměňovali.
V březnu jsme se vypravili do Litoměřic a ubytovali se v tamní skautské klubovně. V pátek večer jsme pomocí provázku, metru a také polárky zjistili zeměpisnou šířku Litoměřic. V sobotu jsme vyrazili do Českého středohoří. Vystoupali jsme na rozhlednu Varhošť, cestou jsme viděli rozkvétající vzácné koniklece. Vařili jsme na ohni a na vařičích. V neděli jsme v jarním slunečném dni hráli velkou hru ve městě.
V březnu jsme se dozvěděli hroznou zprávu. Stodola a okolní pozemky změnily majitele. Ten s nimi má svoje plány a my budeme muset místo opustit.
V dubnu 2017 proběhl další ročník Svojsíkova závodu. Dosáhli jsme skvělých výsledků. Okresní kolo se konalo v Říčanech. Zlatí hadi tam byli třetí, Modří byli první a postoupili do krajského kola v Březové u Žebráku. Pro účast v závodu „přestárlí“ Draci se přihlásili jako nesoutěžní družstvo a byli nejlepší. Před odjezdem na okresní kolo si družiny připravovaly prezentace o expedici Lambaréné.
V dubnu jsme se také věnovali klubovně. Obrousili a nalakovali jsme stoly, opravili židle a lavičky. V dubnu se také uskutečnil tradiční střediskový táborák na ostrově.
V květnu jsme se zúčastnili velkého stěhování v Chotěboři. Převážely se úplně všechny naše věci ze stodoly u Horního mlýna do plechového skladu v Geofondu, který nám naštěstí bezplatně půjčila Česká geologická služba. Nový majitel potřeboval stodolu vyklidit, aby mohl zahájit její rekonstrukci.
Ti nejvýkonnější se zúčastnili puťáku v Jizerkách a Krkonoších. Při tom navštívili 2 místa, kde středisko v dávných dobách tábořilo – Jesenný a Vítkovice. Spali jsme pod plachtovými přístřešky. První noc u klubovny skautů v Železném Brodě, druhou noc u jedné z chat ve Vítkovicích v Krkonoších. Když jsme pátrali po místě tábora světlušek v roce 1990, poslala nám Klára souřadnice chaty. Z katastru jsme zjistili, že majitel chaty bydlí v Ledčicích. Starostka Ledčic nám s ním domluvila, že mu můžeme zavolat a dala nám číslo. Majitel nás ochotně nechal u chaty přespat a umožnil nám přístup k vodě, i když sám u toho nebyl. Teprve po puťáku jsme z fotek zjistili, že souřadnice byly o chatu vedle a chata, u které jsme spali je na v dálce na fotkách pořízených od „táborové“ chaty.
Od září 2016 do června 2017 získávali v soutěžích družin i jednotlivců šipky, které se jim na závěrečné schůzce staly střelivem v boji o sedm klíčů k bedně s pokladem. Boj svedli s oživlými sochami v zahradě Klíčku.
Společný střediskový tábor proběhl sice v Chotěboři, ale na jiném místě, u Doubravky na katastru obce Libická Lhotka na louce patřící novému majiteli stodoly zbylé po Horním mlýnu a přilehlých pozemků. Tradičně zde táboří skauti z obce Vrdy – Bučice. Ti nám také půjčili své dvě jídelny a několik tee-pee, takže skauti, skautky a R+R mohli spát na skládacích postelích v tee-pee. Vlčata a světlušky spaly v našich stanec, které jsme sem navozili ze skladu v Geofondu. Bohužel převozem, na který stanové dílce nebyly nikdy stavěné se dost poničily. Vodu nám do půjčené kubíkové nádrže přiváželi přátelé ze sousedního tábora Ryengle ve své V3S. Byť sklad Geofondu, kde jsme měli uložené věci po květnovém stěhování byl nedaleko, doprava po rozbitých cestách byla velmi komplikovaná. Ani zásobování potravinami nebyl žádný med. Během tábora jsme odprodali nebo rozdali některé nepotřebné vybavení. Od majitele blízkého penzionu U Mikeše jsme se dozvěděli, že na protějším břehu než jsme byli my, staroboleslavští skauti někdy po válce také tábořili.
Táborovou hru celou připravili R+R. Skupiny namíchané ze skautů a skautek při ní získávaly prostředky potřebné pro pohyb a činnosti na velkém herním plánu. Skupiny představovaly státy bojující o svá území právě na tom herním plánu. Život jim ztrpčoval rozpínavý stát řízený R+R a ten bylo třeba porazit. To se na konci tábora podařilo a hostina „uvařená“ z válečných reparací byla velkolepá.
Puťák směřoval na hrad Oheb nad sečskou přehradou. Družiny šly samostatně, spojily se až na Ohebu.
Družiny se každá zvlášť sešly na poradní skále nad tábořištěm staroboleslavských skautů a skautek v letech 1969, 1970 a 1992. Zhodnotily tam svoji činnost v minulém skautském roce a debatovaly, co dělat v roce příštím. Zvolily si nové rádce: Modří hadi … rádce Matyáš, podrádce Filip S., Zlatí hadi … rádce Štěpán, podrádce Vašek. Láďa přešel ze Zlatých k Modrým hadům.
Po prázdninách jsme se dozvěděli moc smutnou zprávu, že zemřela Iva. Mnoho kluků se pak v listopadu zúčastnilo vzpomínání na ni v Klíčku. Především ti, kteří prošli jejím oddílem vlčat.
2015/16
Během roku 2015/16 se v klukovském oddílu začal rozvíjet družinový systém. K tradiční družině Netopýrů přibyli Hadi. Koncem roku 2015 ale Netopýři postupně odpadli. Mnozí dospěli do roverského věku a na činnost měli málo času. Naopak družina Hadů se postupně rozrostla pod vedením rádců Vojty a Erika a na výpravě do Ronova v březnu 2016 se rozdělila na Zlaté hady a Modré hady. Barevné označení kluci přijali podle barvy hadů na vlajkách, které nalezli v pokladu blízko místa, kde v roce 2001 tábořila naše vlčata s Ivou. Během roku 2016 se k oddílu připojili Draci, kvintáni brandýského gymnázia. Stali se významnou posilou oddílu.
Od září 2015 do června 2016 hráli kluci hru s hvězdnými duchy, kterou připravoval oddílový rádce Patrik.
Tábor od do července 2016 byl v Chotěboři u Horního mlýna. Jak se později ukázalo, u Horního mlýna to bylo naposled. Na konci tábora u oddílového poradního ohně předala Týna vedení oddílu Lubošovi. Oddílovými rádci se stali Miloš a Tomáš F., rádcem Modrých hadů byl Erik, rádcem Zlatých hadů Vojta a rádcem Draků Tomáš T.
Od roku 1989
2015
V roce 2015 se pod naším skautským střediskem registrovalo celkem 91 osob. Konkrétně to bylo 66 v kategorii děti a mládež a 25 dospělých. Během roku probíhaly pravidelné schůzky v klubovně. Proběhlo mnoho akcí, které jsme pro naše členy připravovali samostatně nebo ve spolupráci s dalšími organizacemi ve městě.
V lednu jsme se nechali vystrašit na Polabských strašidlech, vlčata obcházela domy v převlecích 3 králů a skauti si vyměňovali „brděnky“ s členy jiných oddílů na Zimním přechodu Brd. V únoru jsme se prošli spolu s dalšími maskami v masopustním průvodu a především společně s dalšími středisky skautů z města uspořádali Skautskou taneční zábavu. Březen, jakožto poslední zimní měsíc, využili skauti k výletu na běžkách a za sněhem do Liberce se vydaly na celý víkend i světlušky s vlčaty.
Jako každý lichý rok byl pořádán Svojsíkův závod – tedy závod pro skautskou kategorii, jehož základního kola se v dubnu účastnily 3 naše družiny. Netopýrům se podařilo obhájit vítězství a postoupili do krajského kola závodu. Den Země jsme společně oslavili společně s dalšími ve Staroboleslavském Klíčku. V květnu se skauti a skautky vydali na vandr do „Roverek“, tedy severní části Kokořínska.
Spolu s některými rodiči jsme připravovali naše tábořiště – sekali dřevo, kosili trávu, opravovali střechu stodoly, kde je uloženo naše táborové vybavení, apod.
Ještě BsB Regata, účast na krajském kole Svojsíkova závodu, plavba ve vodním kanále, víkendovka světlušek na Hrádku a konečně tu byl všemi očekávaný letní tábor.
Na tábořišti u Horního mlýna jste nás mohli potkat od 5. do 19. července. Pro skautský věk byl tábor 14 denní, pro mladší děti na 8 dnů – celkem jich tam bylo 54, což už je pořádně velký táborový kruh. Pro účastníky byly připraveny dvě celotáborové hry – ti mladší spolu s Večerníčkem pomáhali různým pohádkovým postavám, starší procházeli dějinami českého skautingu na pozadí dějin České republiky.
Skauting je mezinárodní hnutí a každé 4 roky se koná celosvětové setkání, kterému říkáme Jamboree. To letošní bylo v Japonsku nedaleko města Hiroshima a vypravili se tam dva členové našeho střediska.
V září vznikla nová odnož 2. oddílu pro vlčata, protože dosavadní schůzky byly již kapacitně naplněné. Pro dospívající skauty také vzniká Roverský kmen. Účastnili jsme se také poprvé svolaného průvodu spolků. V říjnu vyrazily světlušky na výlet na zříceninu Michalovice a skauti využili posledního pěkného víkendu k putování mezi Benátkami, Lysou a Boleslaví. Listopad byl věnován velebení klubovny a nezbytným opravám, údržbě a vyklízení věcí. Počátkem prosince vyrazila vlčata do srubu v Košátkách. 18.12 jsme s oddíly oslavili Vánoce, skauti a skautky poté vyzvedli na boleslavském vlakovém nádraží Betlémské světlo, které udržovali až do Štědrého dne, kdy bylo jako obvykle rozdáváno u Staroboleslavské brány. Malá skupina strávila Silvestrovskou noc na tábořišti u Chotěboře.
Od 1. 4. 2015 má naše organizace nový název a to Junák – český skaut, středisko Stará Boleslav, z.s.
Dva dospělí členové střediska složili úspěšně čekatelské zkoušky a účastnili se i vůdcovských zkoušek. K jejich zdárnému dokončení jim chybí ještě absolvování zdravotnického kurzu. Čekatelského kurzu se účastnila také jedna skautka, které chybí ještě jedna zkouška.
Zahájili jsme skenování historických fotografií z činnosti střediska, postupně je vystavujeme na webové stránky.
Aktualizovali jsme podobu našich webových stránek.
2014
Již tradičním zahájením nového roku nás provedla Polabská strašidla, kterých se zúčastnilo kolem 20 dětí napříč všemi oddíly za doprovodu některých rodičů. Na konci ledna se skautky a skauti účastnili velké skautské akce Zimní přechod Brd, kde se na louce u obce Kytín sešlo přes 100 skautů z různých částí republiky. V únoru jsme pro všechny děti ze střediska pořádali karneval ve srubu brandýských skautů. Na akci jsme si též připomněli Den zamyšlení (22.2.) a zároveň oslavili již 24 let nepřetržitého fungování našeho střediska.
6.3.2014 zemřel Jan Kišari, dlouhodobý člen našeho střediska starající se především o kroniky a fotky.
Na jaře pořádali skauti v Klecanech Závody vlčat a světlušek, kterého se zúčastnily dvě naše světluškovské hlídky, které obsadily 7. a 9. místo, což bylo pro holky skvělé umístění, vzhledem k tomu, že k nám chodí teprve pár měsíců. Na svatého Jiří, který je patronem skautů, jsme do škol i práce vyrazili se skautským šátkem, abychom se hrdě mohli pozdravit s dalšími skauty, o kterých třeba ani nevíme. Den Země jsme slavili společně se Staroboleslavským klíčkem, kde jsme si připravili pro ostatní výrobu ručního papíru.
Koncem května se několik dětí zúčastnilo BB regaty, kterou pořádal přístav Retra, a která byla pro nás suchozemské skauty výborným zpestřením. V červnu měly světlušky výlet do okolí, skauti a skautky vyrazili na oblíbený hrádek Helfenburg nedaleko Úštěka. A všichni už netrpělivě vyhlíželi prázdniny a tábor, na který jsme jeli v termínu 13. – 27. července na tradiční místo do údolí Doubravky nedaleko Chotěboře. Na tábor s námi jelo téměř 40 dětí, včetně těch nejmladších Benjamínků – předškoláků, kteří jeli na první týden. Benjamínci, světlušky a vlčata se stali námořníky, kteří se plavili po moři a zažívali mnohá dobrodružství na ostrovech, které cestou potkali. Krom celotáborové hry si užívali i koupání v Doubravce, vyzkoušeli si sekání a řezání dřeva a poznávali přírodu. Skautky a skauti dle Knihy lesní moudrosti získávali nové poznatky (například si postavili vlastní indiánskou saunu), zažili slepecký den a celý jeden den se věnovali znalostem první pomoci, kterou si mnohokrát i na připravených, ale reálně vyhlížejících situacích vyzkoušeli. Podíleli se také na chodu tábora to především svým kuchařským uměním.
S novým školním rokem začal v září i ten další skautský. Na schůzkách se objevilo několik nových dětí, které se připojily především mezi vlčata. Schůzky v klubovně probíhají pondělí 17:00 – 18:30 Skauti – družina Hadů, úterý 16:00 – 17:30 Benjamínci, 18:30 – 20:00 Skautky, středa 16:00 – 17:30 Vlčata, 17:00 – 18:30 Skauti – družina Netopýrů, čtvrtek 17:00 – 18:30 Světlušky.
Podzim byl nabytý různým akcemi. Oslavy 95. let skautingu ve městě pořádané společně s dalšími středisky. Víkendová výprava do Českého ráje na srub u Hrubé skály. Oprav a údržby stodoly na tábořišti a jejího okolí se aktivně účastnilo několik skautů. Drakyáda spojená s hraním několika her. Velebení naší klubovny za podpory mnoha dětí a jejich rodičů. V prosinci si každý oddíl udělal svou vánoční schůzku.
V sobotu 20. 12. jsme si na Boleslavském nádraží vyzvedli Betlémské světlo, které skautky následně předávali v domě pro seniory s pečovatelskou službou v Boleslavi, a které si každý mohl vyzvednou i na Štědrý den u brány.
V roce 2014 se ve středisku Stará Boleslav registrovalo celkem 82 členů, z toho 53 dětí a mládeže a 29 dospělých.
2013
12.1. Polabská strašidla – tradiční akce pořádaná přístavem Retra Brandýs.
8.3. Hra po městě pořádaná naším střediskem pro vedoucí ze středisek okolních měst.
17.3. Vynášení zimy – naše světlušky vhodily Moranu do Labe, aby již začalo jaro.
22. – 24.3. Víkendová výprava na zříceninu Hrádek nedaleko Úštěka.
4. – 5.5. Základní kolo Svojsíkova závodu – skautská družina Netopýrů se zúčastnilo základního kola závodu v Úvalech, které naši skauti vyhráli a postoupili do krajského kola.
14. – 28.6. Tábor Chotěboř – Bohužel jsme před táborem zjistili, že nám bylo ukradeno vybavení, které jsme museli nechat znovu vyrábět. Jinak byl však tábor velice povedený a to včetně počasí. Celotáborová hra se nesla v duchu Rychlých šípů. Bylo složeno několik světluškovských, vlčáckých i skautských slibů. Zúčastnilo se 26 dětí a 4 dospělí. Vedoucí tábora byla Barbora Kolářová.
V září otevřen nový oddíl Benjamínků (děti předškolního věku), proběhl úspěšný nábor světlušek.
13. – 15.9. – Krajské kolo Svojsíkova závodu – naši skauti obsadili 7. místo z 16. zúčastněných.
12.10. – Výlet do okolí pro naše mladší členy – benjamínky, světlušky a vlčata.
20.10. – Střediskový sněm – novou vedoucí střediska se stává ses. Kristýna Menclová, zástupkyní Klára Šustrová.
9.11. – První ročník střediskové drakyády.
15. – 17.11. Víkendová výprava do Jilemnice pro skauty, kde jsme si připomínali 17. listopad.
20.12 Vánoce – každoroční akce s přespáním v klubovně, krmením zvířátek a dárky.
21.12. a 24.12. Vyzvednutí Betlémského světla na nádraží ve Staré Boleslavi a jeho rozdávání občanům u staroboleslavské brány.
Takto probíhaly schůzky:
- úterý 16:00 – 17:00 hod Benjamínci a 18:30 – 20:00 hod Skautky
- středa 16 – 17:30 vlčata a 17:00 – 18:30 Skauti
- pátek 16:30 – 18:00 Světlušky
2012
Rok 2012 jsme zahájili tradiční vánoční obchůzkou Tří králů, která je každoroční akcí našich vlčat. Druhou lednovou stálicí je pak hra Po stopách polabských strašidel pořádaná střediskem Retra, které se pravidelně a rádi účastníme. První víkend v březnu jsme pro děti přichystali vlastní hru po městě, která byla zároveň oslavou narozenin střediska a skautského svátku Dne sestrersví. Naše pozvání k účasti přijal také oddíl vlčat ze Satalic. Na oplátku nás Sataličtí skauti pozvali na jejich herní odpoledne, které proběhlo 17. března. Hned následující víkend jsme podnikli „Vynášení zimy“. Účastnili se děvčata i chlapci. Rituál vynesení Morany jsme spojili s dnem otevřených dveří na brandýských zdymadlech a vodní elektrárně a pokračovali jsme výletem podél Labe. Víkend na přelomu března a dubna jsme strávili v CHKO Kokořínsko ve skautském srubu v Harasově. 14. dubna v klubovně proběhlo „setkání po letech“ bývalých skautek, skautujících v letech 1968-1970. Následující víkend proběhlo v areálu Lesoparku Houšťka a letního kina základní kolo závodů světlušek a vlčat, které naše středisko pořádalo společně s ostatními skautskými středisky našeho města. Hlídky boleslavských světlušek a vlčat se obě umístily na postupových pozicích, takže jsme se 9. června vypravili i na okresní kolo do Nymburka. 16. května se světlušky a vlčata účastnily sbírky Ligy proti rakovině – Květinový den.
Letní stanový tábor jsme pořádali v termínu 15.-29. 7. na tradičním místě u Horního mlýna v Chotěboři. Účastnilo se 19 dětí a pět dospělých. Táborové vybavení jsme rozšířili o následující předměty: nářadí, kotel brutar, lékárna, naběračky, slackline, várnice. Vedoucí tábora Bára Kolářová. V říjnu jsme se účastnili akce „Otvírání náměstí“ a to jak v průvodu, tak v následném doprovodném programu pro děti. 18. listopadu jsme podnikli jednodenní výlet opět na Kokořínsko. V prosinci jsme rok zakončili vánoční schůzkou a na Štědrý den jsme rozdávali Betlémské světlo v rámci stejnojmenné skautské akce.
2011
Jako odměna pak byla dětem nabídnuta účast na prosincovém předání Betlémského světla na Pražském hradě v chrámu svatého Víta. V září jsme podnikli výlet na Berounsko k památníku A. B. Svojsíka, čímž jsme zahájili oslavy 100 českého skautingu v našem středisku a v rámci tohoto výročí chystáme i další akce. V listopadu jsme vyjeli na víkendovou výpravu do Benátek nad Jizerou. Letošní činnost jsme zakončili rovněž tradičně-rozdáváním betlémského světla na Štědrý den. K Vánocům jsme si „nadělili“ vyprané a opravené plachty na stany a nová oddílová trička.
Naše středisko stále tvoří čtyři oddíly (chlapecký, dívčí, roverský, klub OS) o celkovém počtu 75 členů.
2010
Tento rok nezačal nejlépe, v únoru zemřel bratr Jaroslav Šejnoha „Akela“, který udělal mnohé a to jak pro skauting na Mělníku a v Brandýse nad Labem, tak i pro skauting v celém Středočeském kraji.
V březnu světlušky, letos společně s vlčaty, vynášely Moranu. Na akci navázal výlet podél Labe.
V dubnu středisko Říčany pořádalo okresní kolo Závodu vlčat a světlušek. Za nás se zúčastnily celkem tři hlídky. Jedna světluškovská, která nakonec obsadila krásné 7. místo z 12. Úspěch zaznamenala jedna ze dvou našich vlčáckých hlídek, která se umístila na 2. místě a postoupila tak do krajského kola. Druhá z hlídek, která byla složena převážně z nováčků uzavírala výsledkovou listinu na 12. místě.
V termínu 3. – 17. července se konal tábor. Z počátku jsme se strachovali, zda budeme moci jet do Chotěboře, ale nakonec CHKO svůj projekt o koupi Horního mlýna nerealizovala a my tam jako každý rok mohli jet. Celkem se zúčastnilo 23 dětí a 6 vedoucích. V polovině tábora za dětmi mohli přijet na návštěvní den rodiče, aby si prohlédli krásy tamní přírody. Celý tábor se nesl v duchu Hobitů, kteří hledali poklad u draka Šmaka.
V novém školním roce pokračují pravidelné schůzky světlušek (čtvrtek od 17 hod) a vlčat ( středa od 16 hod).
Na začátku října proběhl střediskový sněm, na kterém bylo zvoleno staronové vedení (vedoucí střediska Klára Šustrová, zástupce Bára Kolářová). Na listopadové okresním sněmu bylo zvoleno nové vedení, poté co br. Chlubna již znovu na svou funkci nekandidoval a novým vedením ORJ byl zvolen br. Václav Špaček – Štip se zástupcem br. Janem Pečeným – Neptunem.
V polovině října jsme se vydali prozkoumat opět okolí Staré Boleslavi v rámci jednodenní výpravy.
Jako tradičně v prosinci proběhla Vánoční schůzka s přespáním v klubovně.
2005
Novou vůdkyní střediska se stává Klára Šustrová, zástupcem zůstává br. Václav Šmejkal. Vůdkyní 4. oddílu se stala Kristýna Menclová.
2003
V Chotěboři zlomila vichřice starý velký dub. Padající strom zbořil garáž – druhou ze staveb, které se z areálu bývalého Horního mlýna zachovaly. U ní jsme již léta stavěli táborovou kuchyň. Uspořádali jsme brigádu na odstranění trosek. Než jsme se rozkoukali, místní si odvozili všechny použitelné cihly. Od té doby je kuchyň již jen plátěná.
2002
Na jaře se několik skautů a skautek zúčastnilo rádcovského kurzu v Úvalech a čekatelských zkoušek v Jirnech – úspěšně.
Již poněkolikáté se oddíly v květnu spolupodílely na Květinovém dni prodejem kytiček.
4. oddíl postavil 2 hlídky pro závody vlčat a světlušek. Umístily se na 3. a 4. místě.
2001
V tomto roce bylo registrováno u staroboleslavského střediska 43 oldskautů, 40 světlušek a skautek, 22 vlčat a skautů.
29.1. byla zvolena nová středisková rada. Vůdkyní střediska se stala Hana Antončíková, br. Václav Šmejkal je nyní její zástupce.
7.3. bylo pod vedením brandýského skauta br. Zalabáka uspořádáno setkání oldskautů našeho města v rytířském sále brandýského zámku. Kromě prohlídky zámku mohlo všech 120 účastníků zhlédnout výběr z videoarchivu a poslechnout si vzpomínky pamětníků.
29.3. se zúčastnila hlídka skautek ze 4. oddílu Svojsíkova závodu pořádaného v Jirnech.
Na tábor do Chotěboře odjely 4. oddíl (Antončíková) a 5. oddíl (Vopatová). 2. chlapecký oddíl (Kudrnová) tentokrát trávil prázdniny ve skautské chatě v Ronově nad Doubravou.
Světlušky, které 4. oddíl přijal v náboru roku 1995, odrostly ve skautky a v září provedly nábor nových světlušek. Bylo přijato 14 dětí.
V prosinci zemřel jeden ze zakladatelů Junáckého oddílu v Brandýse n.L. v roce 1920 – bratr Josef Zeman.
2000
V březnu se několik adeptů ze Staré Boleslavi zúčastnilo čekatelských zkoušek pořádaných v Jirnech.
V závodech vlčat O putovní totem náčelníka se hlídka z 5. oddílu umístila v okresním kole na 1. a v krajském kole na 2. místě. V září pak jela obhajovat vítězství do ústředního kola konaného v Albrechtičkách.
Tábory se konaly jako vždy u Chotěboře.
Sestra Iva Kudrnová obdržela Cenu Svatováclavského občanského sdružení pro Starou Boleslav a byl s ní učiněn rozhovor do městských novin.
Na podzim se děti ze střediska vydaly dvakrát do Prahy – do Rudolfovy štoly a na vzpomínkovou výstavu Jaroslava Foglara.
Dne 16. prosince uspořádali skauti v klubovně dvoudenní výstavu starých knih a hraček. Navštívilo ji 80 lidí.
1999
Ve dnech 13. a 14. února 1999 uspořádala okresní rada v Brandýse čekatelské zkoušky, kterých se úspěšně zúčastnilo i několik skautek ze Staré Boleslavi, stejně tak proběhl v Brandýse v dubnu zdravotnický kurs.
Jako každý rok se i letos v březnu sešel oddíl skautek z let 1945-1948, a v květnu následovala návštěva z Chotěboře.
23.4. 1999 zemřel spoluzakladatel staroboleslavského střediska bratr Jiří Maruška – Manitou.
Květen byl ve znamení oslav 80. výročí vzniku skautského hnutí v Brandýse n. L.- Staré Boleslavi. Oslavy byly spojeny s výstavou, táborákem, hrami pro děti a promítáním videa.
Stálé tábory všech oddílů se opět konaly na tradičním tábořišti u Horního mlýna u Chotěboře.
Vůdkyně 4. dívčího oddílu, sestra Irena Fajmanová, v září předává oddíl sestře Haně Antončíkové.
1998
V Brandýse byly na začátku roku 1998 uspořádány čekatelské zkoušky. Úspěšně jimi prošly skautky ze 4. oddílu.
Na jaře 1998 děti ze staroboleslavského střediska jely zhlédnout představení Národního divadla pro skauty „Mauglí“. Dále se zúčastnily oslav založení skautingu v Jirnech, Dětského dne pořádaného vodními skauty z Retry a závodů vlčat a světlušek pořádaných v Zápech.
5.dívčí a 2.chlapecký oddíl tábořily v létě 1998 opět v Chotěboři, 4.dívčí oddíl tentokrát v Jeníkově poblíž Hlinska v Čechách.
Oldskauti si uspořádali výlet do Stříteže, kde se konal před půlstoletím jejich tábor. Bylo nalezeno zarostlé tábořiště i ruiny hájovny Heinhof. Dále se zúčastnili odhalení památníku J. Foglarovi ve Sluneční zátoce.
Za poslední tři roky byly ve skautské klubovně provedeny tyto opravy: nová střecha, zbourání nepotřebných kůlen a zdí na dvoře, úklid dvora i půdy, vybetonování dvora, nový záchod, přívod vody, plynu, nová rozvod elektřiny, plynové topení, vymalování a úprava místností. Na těchto pracích se podíleli členové OS (sestry Kudrnová, Choděrová, Bartůňková, Kišarová, Bernardová, Hamanová a bratři Kudrna, Šmejkal, Haman, Kůla, Kovařík, Kišari – nutno podotknout, že v té době již většina v důchodovém věku), děti i jejich rodiče.
1997
Z roku 1997 nejsou žádné zprávy, kromě té, že 3. a 5. oddíl se účastnily ústředního kola výtvarné soutěže pro vlčata a světlušky Zažíháme světýlko. Tábory se konaly opět na starém místě v Chotěboři.
1996
Protože vedení 3. chlapeckého oddílu přeslalo fungovat, převzala tento oddíl sestra Iva Kudrnová a nadále vystupuje jako 2. chlapecký oddíl. Skautky a světlušky 5. oddílu převzala po sestře Kudrnové sestra Vopatová.
23.února 1996 zemřela sestra Miluše Maršálová – skautka, která se vždy obětavě podílela na znovuobnově skautského hnutí a i přes nemoc se věnovala výchově dětí. Den před její smrtí jí byl udělen Řád čestné lilie v trojlístku – nejvyšší vyznamenání Českého Junáka.
V květnu se boleslavské středisko spolu s ostatními středisky z města podílelo na organizaci závodů vlčat a světlušek. Disciplíny (např. první pomoc, poznávání rostlin, šifrování, dopravní značky) a stejně tak i doprovodný program byly umístěny v lesním areálu Houštka. Zvítězila vlčata z brandýského střediska a světlušky z boleslavského a obě hlídky postoupily do oblastního kola, konaném v září v Městci Králové, kde se světlušky umístily uprostřed tabulky.
Tábory 4. a 5. dívčího oddílu (oba se nyní skládaly ze skautek i světlušek) a 2. chlapeckého oddílu se konaly v roce 1996 u řeky Doubravy u Chotěboře. Byl to rok katastrofálních záplav a jiné oddíly dokonce musely přerušit táboření.
1995
Od prvních měsíců roku 1995 se světlušky s vlčaty připravovaly na okresní kolo závodu O putovní vlajku náčelní a O putovní totem náčelníka.
Ve dnech 25.-28.května byl Brandýs svědkem 2. mezinárodní konference OS IFOFSAG (společenství dospělých skautů a skautek). Děti ze staroboleslavského střediska se zúčastnily slavnostního zahájení ve sportcentru, dospělí pak konference.
Stálý tábor prožily světlušky a skautky z 5. oddílu a skautky ze 4. oddílu (nové skautky už nepřestoupily od světlušek ke skautkám ze 4. oddílu) opět v Chotěboři. Skautky si na 2 dny vyzkoušely, jak vypadá putovní tábor.
V září jeli členové OS do Chotěboře oslavit s tamními bratry 75. výročí založení skautingu v Chotěboři.
Skautky ze 4. oddílu dospěly do věku 15-16 let a rozhodly se začít pracovat s dětmi, a proto uspořádaly nábor a přijaly asi 10 nových světlušek.
Ve zpravodaji města TOKu se objevil článek mapující počty skautů v okrese Praha-východ. Staroboleslavské středisko také přispělo na pamětní desku A.B. Svojsíka (zakladatele českého skautingu) na budovu bývalé žižkovské reálky.
1994
Od března 1994 probíhaly další náročné opravy klubovny.
14.3.1994 zemřel střediskový vůdce a příkladný skaut, bratr Bohumil Bartůněk – Šáňa.
V květnu pak proběhly oslavy 75. výročí od založení skautingu v Brandýse n.L.-Staré Boleslavi. V brandýském museu byla k této příležitosti instalována výstava, vlastní oslava se konala 21.5. Po slavnostním projevu u pomníku T.G.Masaryka se průvod skautů odebral na nádvoří muzea, kde následovaly další projevy a odpoledne program pokračoval na Ostrůvku u Labe.
Kromě oddílových táborů (světlušky opět v Chotěboři, skautky tentokrát samy na Borku) se v létě 1994 vydala skupinka delegátů ze všech oddílů na mezinárodní jamboree BLA SOMMER do Dánska. Šlo o obrovské stanové město čítající 24 tisíc skautů ze 40 zení celého světa. Celých 16 dní bylo nabito různými aktivitami, výlety a přátelskými setkáními sester a bratrů. Aby mohli přijet i skauti z chudších zemí, přispěl každý Dánský skaut 1000 dánskými korunami.
V prosinci 1994 byl na střediskové radě zvolen nový střediskový vůdce – bratr Šmejkal, a nová vůdkyně OS – sestra Choděrová.
1993
V květnu 1993 navštívili Starou Boleslav chotěbořští skauti a bylo umluveno, že tyto přátelské návštěvy se budou konat každoročně.
Oddíl oldskautů se schází jednou měsíčně, část členů vypomáhá na pracích v klubovně a dále připravuje podsady pro letní tábor.
Tábory 1993 se konaly opět u Chotěboře, světlušky (vedoucí tábora s. Kudrnová) a skautky (s. Fajmanová) jely v jednom termínu do dvou táborů vedle sebe. Byl to tábor dost deštivý, ale všichni táborníci prokázali svou odolnost. Světlušky se vyřádily při celotáborové hře v roli trpaslíčků, skautky se zase snažily přiblížit pravěkému životu. V druhém turnusu zde strávili část léta skauti s vlčaty z 3.oddílu společně s vodními skauty z Retry z Brandýsa.
1992
Kromě obvyklé oslavy Dne sesterství a vynášení zimy se v květnu světlušky zúčastnily okresního kola Závodu o putovní vlajku náčelní. Byly sestaveny dvě hlídky, ta zkušenější z nich se umístila na druhém místě.
Svou činnost začal rozvíjet i 3.chlapecký oddíl, který vznikl sloučením 2. a 3. oddílu, které nefungovaly dost dobře. Jeho vůdcem se stal bratr Minx a pokoušel se rozjet družinový systém. Oddíl měl 10 skautů a 4 vlčata.
Stálý tábor roku 1992 by se nemohl uskutečnit bez obětavé pomoci bratrů oldskautů. Tábor se konal na tábořišti „u Dolního mlýna“ a šlo o tábor celostřediskový – jeli tedy světlušky, skautky, vlčata i skauti. Důvodem střediskového tábora bylo ukázat chlapeckému oddílu, který dosud netábořil, jak by táboření mělo vypadat. Zkušenost z tohoto velkého tábora nebyla ale pro vedoucí oddílů dobrá, a tak se v dalších letech konaly již jen tábory oddílové.
Od září vedou oddíl skautek sestry Fajmanová a Zvěřinová, oddíl světlušek se stále rozrůstá. Znovu přijela na návštěvu sestra z Mexika. Jako tradičně se letos konala Mikulášská schůzka, tentokrát ve spolupráci s chlapeckým oddílem a zpívání po městě, které nebylo tak úspěšné jako vloni.
1991
V lednu 1991 došlo k osamostatnění střediska Stará Boleslav od střediska brandýského. Střediskovým vůdcem byl zvolen br. Bartůněk.
Tábor světlušek se konal v roce 1991 již v podsadových stanech na louce mezi boreckou tůní a Labem. Bylo zvoleno toto blízké místo, aby náklady na tábor byly co nejnižší. Účastnilo se 24 dětí a tábor vedla sestra Kudrnová.
V září navštívila boleslavské středisko skautka Zdenka Gaudarrama Klečková z Mexika. V říjnu pak po slavnostním a působivém ceremoniálu odevzdávání šátku přešly nejstarší světlušky ke skautkám. Před vánoci chodily světlušky i skautky zpívat po městě koledy.
1990
31.1.1990 se uskutečnila první schůzka děvčat, která byla rozdělena na skautky a světlušky. Světlušky byly svěřeny sestrám Kudrnové, Fajmanové a Čemusové, skautky vedly sestry Němcová a Linková. Světlušky se od 4. února scházely v garáži u Čemusů, přestože středisko dostalo od města dům v Železné ulici, ale ten bylo třeba upravit a zařídit.
V dubnu téhož roku proběhl jednorázový rádcovský kurs, aby mohl začít v oddílech družinový systém. Od května nastupuje ke světluškám sestra Zvěřinová, která již jako dospělá spolu se sestrou Čemusovou a br. Němcem skládá v červnu slib.
V červenci 1990 se konal první tábor světlušek. Jelo se do chaty u Vítkovic v Krkonoších. Zúčastnilo se 19 světlušek, z nichž některé složily světluškovský slib. Tábor vedly sestry Fajmanová, Kudrnová a Šusterová.
V srpnu se konala Středočeská lesní škola (pro vůdce oddílů), kde se účastnily sestry Čemusová a Zvěřinová a sestra Kudrnová jako lektorka.
Během zbývajícího času roku 1990 se skautky i světlušky prezentovaly při Svatováclavských slavnostech, jely pozdravit prezidenta Václava Havla, vyjely na čtyřdenní zájezd do Abertam a uspořádaly Mikulášskou besídku. Sestra Čemusová přešla k vodním skautům. Oddíl skautek začíná upadat.
1989
V pátek 8. prosince 1989 byla do místnosti filmového klubu BSS svolána schůze bývalých skautek a skautů, kterou řídil br. Zalabák. Byla projednána představa budoucího programu skautské činnosti a následovalo promítání filmů z minulých skautských táborů.
1968-1970
Na jaře roku 1968 se sešli všichni skauti z města v sále hotelu Praha a protože Brandýs a Boleslav již byly spojeny v jedno město, vzniklo i společné středisko, jehož vůdcem byl zvolen br. Bartůněk. V Boleslavi vznikly hned 4 oddíly dívčí – dva oddíly skautek pod vedení sester Maršálové a Kudrnové a dva oddíly světlušek pod vedením sester Šmejkalové, Cáhové a Bartůňkové.
V létě odjely skautky na tábor do Soutic na soutoku Sázavy a Želivky, skauti do Chotěboře.
Na podzim byla uspořádána skautská akademie a při slovech písně „Byli jsme a budem“ se starším chvěl hlas, protože věděli, že Junák už dlouho nebude. Přesto ale byly ještě uspořádány tábory v roce 1969 – skauti a skautky u Chotěboře, světlušky v Souticích i tábory v roce 1970 – skauti v údolí Chrudimka u Modletína (vedl br. Vincourek a Kůla), skautky v Chotěboři, světlušky v chatě Motorletu v Nové Studnici (sestra Cáhová).
Na podzim 1969 proběhla slavnost k 50. výročí založení skautingu ve městě, kterou navštívili sestra náčelní Macková, bratr náčelník Plajner a spisovatel Elstner.
Postupně se všechny oddíly opět rozpadly, jen oddíl skautek sestry Kudrnové s hrstkou skautů br. Kudrny tábořil v Albrechticích u Týniště n. O. jako „pionýrský“, ale se skautskou náplní.
V dalších letech se oddíly scházely jen 22. února v den sesterství, vůdci drželi stále spolu a čekali na další znovuzrození Junáka.
1945-1950
Na jaře 1945 se skauti účastnili odboje pod vedením pplk. Stýbla – spojky, převoz zbraní, hlídky, skautky zajišťovaly stravu a ošetřování. V květnu se rozjeli pomáhat do pohraničí.
Skautky měly první schůzku 4.7.1945 a vznikly hned 3 oddíly – světlušky vedla sestra Hanžlíková, mladší skautky sestra Kovaříková (později vdaná Maršálová), starší skautky sestra Slavíková (vdaná Davidová).
8.-10.6. 1946 se konal ve Staré Boleslavi první poválečný oblastní sjezd s 5-6 tisíci účastníků, jehož organizace si vyžádala nesmírné úsilí.
První poválečný tábor roku 1946 se konal ve Stříteži u Trutnova. Jeli tam chlapci (1. oddíl vedl br. Engel, 2. oddíl br. Bartůněk) i dívky (tábor vedla mladičká sestra Kovaříková, která podle ústního podání spala s pistolí pod hlavou pro případ, že by tábor napadly zbytky německé armády, které nebyly v pohraničí řídkým jevem).
V roce 1947 jeli skauti na tábor do Bratřic u Pacova, skautky do Krt u Jesenice, světlušky do Jarkovy chaty v Dolní Malé Úpě – vedla je sestra Mrázková (Netušilová).
Poslední tábory před druhým rozpuštěním Junáka se konaly v Teplé u Mariánských lázní. V letech 1949 a 1950 jela sice ještě malá skupina skautek do Jarkovy chaty, ale už to nebylo ono. Postupně docházelo k útlumu činnosti a v roce 1950 byl zabaven skautský majetek.
Od počátků do roku 1940
Počátky skautingu v Brandýse n.L.-Staré Boleslavi se nedají datovat s úplnou přesností, ale první fotografie v kronikách pocházejí z roku 1922. Boleslavětí chlapci měli družinu u brandýského oddílu a když jejich počet narostl, vytvořili samostatný oddíl v Boleslavi. Sluší se připomenout jména jeho prvních členů: J. Maruška, Zd. David, Vl. David, Jar. Kratochvíl, Vl. Kolář, J. Matoušek, Boh. Brych, J. Leško, Ant. Mayer, K. Styblan, L. Zeman a další, jejichž jména si již nikdo nepamatuje.
Velkou událostí roku 1931 byla účast na jamboree slovanských skautů ve Stromovce v Praze. Téhož roku došlo k osamostatnění staroboleslavského střediska a tím i k první samostatné akci v roce 1932 – táboření u Jizery u Káraného.
Dívčí oddíl byl založen až v roce 1936, kdy bratři Maruška a David požádali Bohumilu Kolmanovou, zda by se neujala vedení skautek. Zároveň vznikl i oddíl šotků, který vedla Marie Jará. Skauty vedl br. Maruška a vlčata br. Jarý.
V roce 1936 se skauti z Boleslavi účastnili sjezdu Východočeské župy, kde stáli při defilé na náměstí v Jaroměři po boku zakladatele a náčelníka Junáka A. B. Svojsíka.
Na různých župních sjezdech získávali první místa v lehkoatletických disciplínách.
První stálý tábor uspořádali chlapci v Jesenném u Semil (1936), druhý, stejně jako děvčata, v Chotěboři (1937). Tábořiště u Horního mlýna u Chotěboře objevili skauti náhodou, táboření domluvili s chotěbořským bratrem Firkušným – Orionem a tak vzniklo skautské přátelství trvající do dnešní doby.
V předválečném roce 1938 se skauti věnovali shromažďování peněz pro fond obrany státu, tábořili u Chotěboře ( též skautky) a na konci prázdnin uspořádali propagační tábor v Hluchově u Staré Boleslavi, který byl bohužel přerušen velkou vodou. Na podzim se účastnili pohřbu bratra Svojsíka.
Na stálém táboře v Chotěboři (skauty vedl br. Jarý, vlčata br. Herclík) roku 1939 již skauti nemohli vztyčovat vlajku československou, a tak si vyrobili svou vlastní, s lilií v národních barvách. Roveři si uspořádali putovní tábor do jižních Čech a cyklistický zájezd po Čechách, se zastávkou v dívčím táboře v Chotěboři (vedly sestry Kolmanová a Jará).
Tábor roku 1940 uskutečnili už jen chlapci, ale musel být po 10 dnech rychle zrušen, protože nacisté zabírali táborové vybavení. Podsady musely být zanechány v Horním mlýně u pana Zázvorky. Část inventáře museli skauti odevzdat, ale část ukryli.
Bratři Kolman a Maruška byli několikrát vyslýcháni na gestapu. 4. listopadu 1940 byl Junák zrušen.
I za války se scházely malé skupinky skautů a skautek a podnikaly alespoň výlety do okolí. Z řad skautů se obětí nacistů stal Jarka Liška, syn armádního generála Aloise Lišky.